{"id":3564,"date":"2011-05-23T00:10:10","date_gmt":"2011-05-23T00:10:10","guid":{"rendered":"http:\/\/e-anjelik.sk\/?p=3564"},"modified":"2011-05-23T00:10:10","modified_gmt":"2011-05-23T00:10:10","slug":"evangelici-a-nacismus","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.e-anjelik.sk\/index.php\/2011\/05\/23\/evangelici-a-nacismus\/","title":{"rendered":"Evangel\u00edci a nacismus"},"content":{"rendered":"<p>K n&aacute;sleduj&iacute;c&iacute; sond\u011b a &uacute;vaze mne inspiroval p\u0159&iacute;sp\u011bvek <a href=\"\/\"><em>Prekvapuj&uacute;ce &#8211; smutn&eacute; zistenie!<\/em><\/a> bratra <em>hrimarka<\/em>, jako\u017e i n\u011bkter&eacute; diskusn&iacute; p\u0159&iacute;sp\u011bvky pod n&iacute;m. Je to pokus pojmout bolestn&eacute; zji&scaron;t\u011bn&iacute; selh&aacute;n&iacute; c&iacute;rkve (\u010di l&eacute;pe jejich p\u0159edstavitel\u016f) za totalitn&iacute;ho re\u017eimu v &scaron;ir&scaron;&iacute;ch souvislostech a zabr&aacute;nit ur\u010dit&yacute;m un&aacute;hlen&yacute;m soud\u016fm.<\/p>\n<h3>Luther a jeho &uacute;dajn&yacute; antisemitismus.<\/h3>\n<p>Lutherovi se vy\u010d&iacute;t&aacute;, \u017ee je otcem n\u011bmeck&eacute;ho antisemitismu a t&iacute;m prap\u0159edkem nacist\u016f. Nar&aacute;\u017e&iacute; se na jeho pamflety &quot;<em>&Scaron;em hamfora&scaron;<\/em>&quot; a &quot;<em>Proti \u017did\u016fm a jejich l\u017e&iacute;m<\/em>&quot;, ze kter&eacute;ho nacist&eacute; hojn\u011b citovali slova o p&aacute;len&iacute; \u017eidovsk&yacute;ch knih a synagog (viz nap\u0159. nacistick&yacute; propagandistick&yacute; film &quot;<em>\u017did S&uuml;ss<\/em>&quot;). Nutno ov&scaron;em rozli&scaron;ovat pojmy. Oponentn&iacute; my&scaron;len&iacute; ve vztahu k \u017eidovsk&eacute;mu fenom&eacute;nu je t\u0159eba rozli&scaron;it na n&aacute;sleduj&iacute;c&iacute; kategorie:<\/p>\n<p>&#8211; <strong>rasismus<\/strong> &#8211; rasistick&aacute; averze v\u016f\u010di \u017did\u016fm jako\u017eto etniku, bez ohledu na jejich sm&yacute;&scaron;len&iacute;, postoje, vyzn&aacute;n&iacute; atd. Pojem \u017dida je definov&aacute;n biologicko-geneticky, nepom&aacute;h&aacute; konverze ani asimilace.<br \/>\n&#8211; <strong>antijudaismus<\/strong> &#8211; theologicky definovan&yacute; odpor v\u016f\u010di mainstreamov&eacute;mu \u017eidovsk&eacute;mu n&aacute;bo\u017eenstv&iacute;, tj. talmudick&eacute;mu judaismu. Pokud etnick&yacute; \u017did p\u0159estoup&iacute; ke kritikovu n&aacute;bo\u017eenstv&iacute;, p\u0159est&aacute;v&aacute; b&yacute;t absolutn\u011b ter\u010dem kritiky.<br \/>\n&#8211; <strong>antisionismus<\/strong> &#8211; politick&aacute; kritika st&aacute;tu Izrael, bez vazeb na n&aacute;bo\u017eenskou nebo etnickou str&aacute;nku \u017eidovsk&eacute;ho fenom&eacute;nu.<br \/>\n&#8211; <strong>antisemitismus<\/strong> &#8211; iracion&aacute;ln&iacute; averze v\u016f\u010di \u017did\u016fm, kde v&scaron;ak pojem &quot;\u017dida&quot; je formulov&aacute;n velmi mlhav\u011b, ale jeho podstatnou slo\u017ekou jsou konspira\u010dn&iacute; teorie (<em>Protokoly si&oacute;nsk&yacute;ch mudrc\u016f<\/em> aj.). V\u011bt&scaron;inou jde o divokou m&iacute;chanici p\u0159ede&scaron;l&yacute;ch t\u0159&iacute; p\u0159&iacute;stup\u016f.<\/p>\n<p><strong>Luther<\/strong> se p\u016fvodn\u011b \u017did\u016f zast&aacute;val (knihou &quot;<em>P&aacute;n Je\u017e&iacute;&scaron; byl \u017did<\/em>&quot;), proto\u017ee p\u0159edpokl&aacute;dal, \u017ee d\u016fvodem jejich averze v\u016f\u010di k\u0159es\u0165anstv&iacute; jsou deformace v \u0159&iacute;mskokatolick&eacute; c&iacute;rkvi, a \u017ee pot&eacute;, co budou tyto deformace odstran\u011bny, budou \u017did&eacute; vyzn&aacute;vaj&iacute;c&iacute; judaismus p\u0159emo\u017eeni silou Evangelia a obr&aacute;t&iacute; se ke k\u0159es\u0165anstv&iacute;. Nicm&eacute;n\u011b mezin&aacute;bo\u017eensk&eacute; rozhovory mezi reform&aacute;tory a z&aacute;stupci \u017eidovsk&yacute;ch komunit ztroskotaly, jin&yacute;mi slovy: \u017did&eacute; se Lutherovi zdvo\u0159ile vysm&aacute;li. To Luthera na&scaron;tvalo a napsal v&yacute;&scaron;e zm&iacute;n\u011bn&eacute; knihy, kde v&scaron;ak \u0165al do n&aacute;bo\u017eensk&eacute; str&aacute;nky \u017eidovstv&iacute; (p&aacute;len&iacute; knih a modliteben m\u011blo slou\u017eit k vym&yacute;cen&iacute; bludn&eacute;ho n&aacute;bo\u017eensk&eacute;ho n&aacute;zoru) a tud&iacute;\u017e je mo\u017en&eacute; ozna\u010dit je za antijudaistick&eacute;, nikoliv za antisemitsk&eacute; v modern&iacute;m slova smyslu.<\/p>\n<p>Skute\u010dn&yacute;m praotcem modern&iacute;ho antisemitismu je &scaron;pan\u011blsk&yacute; katolick&yacute; inkvizitor <strong>Thomaso da Torquemada<\/strong>, kter&yacute; podez&iacute;ral a pron&aacute;sledoval i \u017didy, kte\u0159&iacute; form&aacute;ln\u011b p\u0159estoupili ke k\u0159es\u0165anstv&iacute; (v\u011bt&scaron;inou z donucen&iacute;). Jeho p\u0159&iacute;stup m&aacute; mnoh&eacute; shodn&eacute; rysy s pozd\u011bj&scaron;&iacute;m rasov&yacute;m antisemitismem nacist\u016f: fenom&eacute;n \u017dida je <strong>definov&aacute;n etnicky<\/strong> (viz &quot;<em>limpieza de sangre<\/em>&quot;, \u010distota krve), jde o skupinu ur\u010denou osudem, na jej&iacute;\u017e slo\u017een&iacute; nem&aacute; vliv aktu&aacute;ln&iacute; sm&yacute;&scaron;len&iacute; &uacute;\u010dastn&iacute;k\u016f (konverze jsou p\u0159edst&iacute;ran&eacute;), \u010dlenov&eacute; skupiny jsou akt&eacute;ry v teorii spiknut&iacute; (tajn&eacute; praktikov&aacute;n&iacute; zvyk\u016f p\u0159edk\u016f bylo podle TT koordinovan&eacute; a m\u011blo za c&iacute;l u&scaron;kodit ofici&aacute;ln&iacute;mu st&aacute;tn&iacute;mu n&aacute;bo\u017eenstv&iacute;). Pom\u011brn\u011b dlouhou dobu byl lidem \u017eidovsk&eacute;ho p\u016fvodu zak&aacute;z&aacute;n vstup do n\u011bkter&yacute;ch \u0159&aacute;d\u016f v\u010detn\u011b jezuitsk&eacute;ho (intern&iacute; \u0159&aacute;dov&aacute; sm\u011brnice z r. 1593). Prakticky shodn&eacute; rysy m\u011bla i pozd\u011bj&scaron;&iacute; teorie a politika v\u016f\u010di \u017did\u016fm v T\u0159et&iacute; \u0158&iacute;&scaron;i. Toto ji\u017e je zcela mimo z&aacute;m\u011br Luthera, pro kter&eacute;ho bylo hlavn&iacute;m kamenem &uacute;razu judaistick&eacute; odm&iacute;t&aacute;n&iacute; Krista, a nav&iacute;c pro n\u011bj byla \u017eidovsk&aacute; ot&aacute;zka okrajov&yacute;m probl&eacute;mem, ve srovn&aacute;n&iacute; s ot&aacute;zkou vztahu k \u0158&iacute;mu, k &quot;blouznivc\u016fm&quot; a &quot;sekt&aacute;\u0159\u016fm&quot; a s ot&aacute;zkou tureck&eacute; islamizace Evropy.<\/p>\n<h3>Luther a u\u010den&iacute; o st&aacute;tu.<\/h3>\n<p>Evangeli\u010dt&iacute; c&iacute;rkevn&iacute; p\u0159edstavitel&eacute; omlouvali sv\u016fj oportunismus v\u016f\u010di totalitn&iacute;m re\u017eim\u016fm (nacistick&eacute;mu, ale i pozd\u011bji komunistick&eacute;mu) zjednodu&scaron;en&yacute;m v&yacute;kladem Lutherova <strong>u\u010den&iacute; o dvou \u0159&iacute;&scaron;&iacute;ch<\/strong> v tom smyslu, \u017ee ka\u017ed&aacute; vl&aacute;da (i zlo\u010dinn&aacute;) je od Boha a c&iacute;rkev je povinnov&aacute;na ji podporovat. To je v&scaron;ak podle m&eacute;ho n&aacute;zoru chybn&yacute; v&yacute;klad. Luther u\u010den&iacute; o dvou \u0159&iacute;&scaron;&iacute;ch postavil prim&aacute;rn\u011b proti chiliasticko-mesi&aacute;nsk&yacute;m proud\u016fm, kter&eacute; tvrdily, \u017ee je mo\u017en&eacute; vybudovat spole\u010densk&eacute; z\u0159&iacute;zen&iacute; na principech evangelia &#8211; odpu&scaron;t\u011bn&iacute; a l&aacute;sky k bli\u017en&iacute;mu. Tyto n&aacute;zory zast&aacute;valy radik&aacute;ln\u011bj&scaron;&iacute; reforma\u010dn&iacute; proudy, kter&eacute; se pokou&scaron;ely zkonstruovat kr&aacute;lovstv&iacute; nebesk&eacute; na zemi &#8211; od Kalv&iacute;novy teokratick&eacute; diktatury v \u017denev\u011b a\u017e po \u0159&aacute;d\u011bn&iacute; novok\u0159t\u011bnce Jana z Leydenu v M&uuml;nsteru. V&yacute;sledkem v\u011bt&scaron;inou m&iacute;sto nebe na zemi bylo peklo. Druh&yacute;m popudem byl po\u017eadavek na odst&iacute;n\u011bn&iacute; c&iacute;rkve od sv\u011btsk&eacute;ho panov&aacute;n&iacute;, co\u017e formulovali ji\u017e myslitel&eacute; p\u0159ed Lutherem a nejz\u0159eteln\u011bji byl prohl&aacute;&scaron;en v r&aacute;mci husitsk&yacute;ch \u010cty\u0159 pra\u017esk&yacute;ch artikul\u016f.<\/p>\n<p>Z&aacute;kladn&iacute; my&scaron;lenka byla tedy tato: <em>k\u0159es\u0165ansk&aacute; spole\u010dnost nem\u016f\u017ee vytv&aacute;\u0159et k\u0159es\u0165any, n&yacute;br\u017e k\u0159es\u0165an&eacute; mus&iacute; vytv&aacute;\u0159et k\u0159es\u0165anskou spole\u010dnost<\/em>, nelze tedy dr\u017eet ideu spole\u010dnosti na z&aacute;sad&aacute;ch evangelia, jej&iacute;\u017e sou\u010d&aacute;st&iacute; by byli vnit\u0159n\u011b neobr&aacute;cen&iacute; lid&eacute;. C&iacute;rkev m&aacute; tedy na starosti du&scaron;e a jejich sp&aacute;su a nem&aacute; se m&iacute;chat do spole\u010dnsk&yacute;ch&nbsp; a spr&aacute;vn&iacute;ch z&aacute;le\u017eitost&iacute; (&quot;prav&aacute; ruka Boha&quot;); k\u0159es\u0165an ve spole\u010dnosti funguje na z&aacute;klad\u011b sv&eacute;ho individu&aacute;ln&iacute;ho k\u0159es\u0165ansk&eacute;ho sv\u011bdom&iacute; a ne jako exponent c&iacute;rkevn&iacute; organizace. Spr&aacute;va spole\u010dnosti je sv\u011b\u0159ena sv\u011btsk&eacute; vl&aacute;d\u011b, kter&aacute; z d\u016fvodu v&yacute;&scaron;e \u0159e\u010den&eacute;ho nem\u016f\u017ee konat podle evangelijn&iacute;ch z&aacute;sad l&aacute;sky a odpu&scaron;t\u011bn&iacute;, proto\u017ee ty nejsou mo\u017en&eacute; bez pok&aacute;n&iacute; a obr&aacute;cen&iacute;. Proto mus&iacute; jednat podle z&aacute;sad spravedlnosti, jak je vyj&aacute;d\u0159ena Bo\u017e&iacute;m z&aacute;konem a jej&iacute; autonomie na c&iacute;rkvi neznamen&aacute; libov\u016fli, n&yacute;br\u017e nutnou svobodu trestat v souladu s Bo\u017e&iacute; v\u016fl&iacute; &scaron;k\u016fdce spole\u010dnosti tam, kde se nekryje s Bo\u017e&iacute; \u0159&iacute;&scaron;&iacute; l&aacute;sky a odpu&scaron;t\u011bn&iacute; (&quot;lev&aacute; ruka Boha&quot;).<\/p>\n<p>Ve 20. stolet&iacute; to byli <strong>komunist&eacute; a fa&scaron;ist&eacute;<\/strong>, kte\u0159&iacute; byli novodob&yacute;mi <strong>pendanty<\/strong> st\u0159edov\u011bk&yacute;ch <strong>radik&aacute;ln&iacute;ch fanatik\u016f<\/strong>: slibovali sv&yacute;m stoupenc\u016fm eschatologick&aacute; kr&aacute;lovstv&iacute; (tis&iacute;cilet&aacute; \u0159&iacute;&scaron;e v Nov&eacute; Evrop\u011b, komunistick&yacute; r&aacute;j na v\u011b\u010dn&eacute; \u010dasy) dosa\u017eiteln&aacute; pouze apokalyptickou transformac&iacute; sv\u011bta (likvidace m&eacute;n\u011bcenn&yacute;ch ras, p\u0159&iacute;padn\u011b t\u0159&iacute;dn&iacute;ch nep\u0159&aacute;tel), v praxi realizovanou pomoc&iacute; n&aacute;siln&yacute;ch zvrat\u016f (revoluce a pu\u010de, by\u0165 n\u011bkdy jako v p\u0159&iacute;pad\u011b Hitlerova uchopen&iacute; moci r. 1933 nebo tzv. &quot;V&iacute;t\u011bzn&eacute;ho &Uacute;nora&quot; 1948, pololeg&aacute;ln&iacute;ho charakteru). Po dosa\u017een&iacute; moci pop\u0159eli z&aacute;kladn&iacute; pr&aacute;vn&iacute; principy sv&yacute;ch st&aacute;t\u016f (odd\u011blen&iacute; z&aacute;konod&aacute;rn&eacute; a v&yacute;konn&eacute; moci, nez&aacute;vislost justice) i pr&aacute;vo samotn&eacute; bu\u010f jeho l\u017eivou aplikac&iacute; (stalinsk&eacute; inscenovan&eacute; procesy, nacistick&eacute; <em>Volksgerichty<\/em>) \u010di jeho naprost&yacute;m chyb\u011bn&iacute;m (mo\u017enost zav\u0159&iacute;t \u010dlov\u011bka do l&aacute;gru bez pr&aacute;vn&iacute;ho d\u016fvodu nebo zcela chyb\u011bj&iacute;c&iacute; pr&aacute;vn&iacute; r&aacute;mce holocaustu \u017did\u016f \u010di hladov&eacute; genocidy Ukrajinc\u016f). A to nejz&aacute;sadn\u011bj&scaron;&iacute;, oba typy re\u017eim\u016f pop&iacute;raly nepodm&iacute;n\u011bnou Bohem danou d\u016fstojnost lidsk&eacute; osoby a ob\u011btovali konkr&eacute;tn&iacute; jedince pofid&eacute;rn&iacute;mu blahu chim&eacute;rick&eacute;ho celku (n&aacute;roda nebo masy).<\/p>\n<p>Z t\u011bchto d\u016fvod\u016f jsem p\u0159esv\u011bd\u010den, \u017ee <em>by Luther s&aacute;m fa&scaron;isty a komunisty nepokl&aacute;dal za legitimn&iacute; formu vl&aacute;dy<\/em> v Bo\u017e&iacute; slu\u017eb\u011b, n&yacute;br\u017e za ony &quot;vztekl&eacute; psy&quot;, na kter&eacute; m&aacute; vrchnost vz&iacute;t po\u0159&aacute;dn&yacute; klacek. Luther byl (od studentsk&yacute;ch slavnost&iacute; na Wartburgu r. 1817) v n&aacute;rod\u011b uct&iacute;v&aacute;n p\u0159edev&scaron;&iacute;m jako vzorov&yacute; prototyp N\u011bmce, a\u010dkoliv on s&aacute;m se k n\u011bmeck&eacute;mu n&aacute;rodu \u010dastokr&aacute;t vyjad\u0159oval kriticky (vyhro\u017eoval, \u017ee na N\u011bmecko p\u0159ijde brzo Bo\u017e&iacute; soud) nebo s posm\u011bchem (&quot;\u017eeru jako \u010cech a chlast&aacute;m jako N\u011bmec&quot;). Mysl&iacute;m, \u017ee u n\u011bj do&scaron;lo ke stejn&eacute; dezinterpretaci jako u Jana Husa v \u010desk&eacute;m n&aacute;rodn&iacute;m obrozen&iacute; (Hus jako prototyp spr&aacute;vn&eacute;ho \u010de&scaron;stv&iacute; a &quot;bojovn&iacute;k proti c&iacute;rkvi&quot; &#8211; a\u010d s&aacute;m kn\u011bz a autor v&yacute;roku &quot;lep&scaron;&iacute; N\u011bmec dobr&yacute; ne\u017eli bratr zl&yacute;&quot;) kter&eacute;&nbsp; pozd\u011bji pervertovalo do zneu\u017eit&iacute; jeho postavy komunisty (Husov&yacute;m v&yacute;rokem &quot;psi se o kost perou &#8211; vezmi jim ji a p\u0159estanou&quot; &scaron;ermovali proponenti bol&scaron;evick&eacute; antic&iacute;rkevn&iacute; politiky).<\/p>\n<p>\u010cesk&yacute; evangelick&yacute; myslitel Emanuel R&aacute;dl k tomu poznamen&aacute;v&aacute; v knize &quot;<em>O n\u011bmeck&eacute; revoluci<\/em>&quot; (1933, s. 95):<\/p>\n<p><em>K Lutherovi jsme vzhl&iacute;\u017eeli jako k dovr&scaron;iteli reformace Husovy, proti autorit\u011b instituce postavil autoritu osobn&iacute;ho sv\u011bdom&iacute;, vlastn&iacute; to fundament na&scaron;eho novodob&eacute;ho \u017eivota. Lutherova slova o k\u0159es\u0165anu jako &quot;svobodn&eacute;m p&aacute;nu v&scaron;ech v\u011bc&iacute; a nikomu nepoddan&eacute;mu&quot; n&aacute;m zn\u011bla v u&scaron;&iacute;ch. Za v&aacute;lky sv\u011btov&eacute; v&scaron;ak jsme byli zmateni o prav&eacute;m smyslu u\u010den&iacute; Lutherova: v jeho jm&eacute;nu k&aacute;zali N\u011bmci v&aacute;lku proti cel&eacute;mu sv\u011btu. Od t&eacute; doby n\u011bme\u010dt&iacute; luter&aacute;ni protestuj&iacute; zatvrzele proti v&scaron;emu, co jest v lidstvu u&scaron;lechtil&eacute;ho, hum&aacute;nn&iacute;ho vzd\u011blan&eacute;ho, dnes ve jm&eacute;nu Lutherov\u011b prohla&scaron;uj&iacute; absolutismus Hitler\u016fv, u\u010d&iacute; \u017ee jedin\u011b masa, dokonce jedin\u011b rasa p\u0159&iacute;rodou dan&aacute; plat&iacute; a jednotlivcovo sv\u011bdom&iacute; \u017ee jest vzpourou proti P&aacute;nu Bohu. I vznikaj&iacute; v n&aacute;s pochybnosti: kdo rozum&iacute; Lutherovi l&eacute;pe, my, kte\u0159&iacute; jsme v n\u011bm hledali oporu pro v&iacute;ru v odpov\u011bdnost jednotlivce, \u010di n\u011bme\u010dt&iacute; pasto\u0159i, kte\u0159&iacute; z Luthera d\u011blaj&iacute; ba&scaron;tu nov&eacute;ho, materialistick&eacute;ho pape\u017estv&iacute;?<\/em><\/p>\n<h3>Hitler a c&iacute;rkve<\/h3>\n<p>Adolf Hitler, pok\u0159t\u011bn&yacute; \u0159&iacute;msk&yacute; katol&iacute;k, kter&yacute; v ml&aacute;d&iacute; zp&iacute;val na kosteln&iacute;m k\u016fru, z katolick&eacute; c&iacute;rkve nikdy ofici&aacute;ln\u011b nevystoupil. Militantn&iacute; ateist&eacute; podukazuj&iacute; na to, \u017ee Hitler m\u011bl \u010dasto plnou hubu Boha, Proz\u0159etelnosti, Vy&scaron;&scaron;&iacute; moci, Nebes apod. a nacismus je tedy jak&eacute;si termin&aacute;ln&iacute; st&aacute;dium k\u0159es\u0165anstv&iacute;. Pokud ov&scaron;em analyzujeme jeho projevy, zjist&iacute;me, \u017ee <em>jeho &quot;b\u016fh&quot; m\u011bl k biblick&eacute;mu Bohu Je\u017e&iacute;&scaron;e Krista dosti daleko<\/em>: u\u017e od dob osv&iacute;censtv&iacute; se vt\u011blen&yacute; B\u016fh Izraele pomalu rozpou&scaron;t\u011bl do jak&eacute;hosi nez\u0159eteln&eacute;ho v&scaron;eobj&iacute;maj&iacute;c&iacute;ho &quot;dobrotiv&eacute;ho Otce nad hv\u011bzdami&quot; (F. Schiller) a Je\u017e&iacute;&scaron; ti&scaron;e degeneroval do pouh&eacute;ho n&aacute;bo\u017eensk&eacute;ho g&eacute;nia, proroka a &quot;sniv&eacute;ho rabbiho&quot; (Renan), jeho\u017e u\u010den&iacute; bylo \u010dist\u011b hl&aacute;s&aacute;n&iacute;m spr&aacute;vn&eacute; mor&aacute;lky a kter&eacute;ho dezinterpretoval a\u017e apo&scaron;tol Pavel. N&aacute;bo\u017eensk&aacute; sc&eacute;na N\u011bmecka a Rakouska 19. stolet&iacute; byla nadto prolezl&aacute; romantick&yacute;m mysticismem, teosofi&iacute;, okultismem a novopohanstv&iacute;, mnoh&eacute; okultn&iacute; spole\u010dnosti (Thule, Arisofick&yacute; spolek aj.) podporovaly vznikaj&iacute;c&iacute; nacistick&eacute; hnut&iacute;. V Hitlerov&yacute;ch p\u0159edstav&aacute;ch byl <strong>Je\u017e&iacute;&scaron; &Aacute;riec<\/strong> (vliv talmudick&eacute; legendy o jeho neman\u017eelsk&eacute;m p\u016fvodu od \u0159&iacute;msk&eacute;ho voj&aacute;ka), kter&yacute; hl&aacute;sal <strong>vykoupen&iacute; skrze \u010distotu krve<\/strong>, ale jeho p\u016fvodn&iacute; u\u010den&iacute; bylo poka\u017eeno zl&yacute;mi \u017eidovsk&yacute;mi rejdy jist&eacute;ho &Scaron;avla z Tarsu, jen zbytky z\u016fstaly zachov&aacute;ny ve st\u0159edov\u011bk&yacute;ch legend&aacute;ch o sv. Gr&aacute;lu apod. &quot;K\u0159es\u0165anskou mythologii&quot; pova\u017eoval za &quot;vrstvu loje&quot; na p\u016fvodn&iacute;m germ&aacute;nsk&eacute;m kmenov&eacute;m n&aacute;bo\u017eenstv&iacute;.<\/p>\n<p>R\u016fzn&eacute; Hitlerovy n&aacute;zory na c&iacute;rkve je mo\u017en&eacute; naj&iacute;t v <strong><em>Mein Kampfu<\/em><\/strong>, ten je ov&scaron;em pot\u0159eba jako\u017eto propagandistick&yacute; spis br&aacute;t s ur\u010ditou rezervou: kdy\u017e v\u016fdce SS H. Himmler vystoupil z c&iacute;rkve, Hitler jej vypl&iacute;snil, \u017ee si nemohou dovolit otev\u0159en&yacute; boj proti c&iacute;rkvi aby neztratili podporu katolick&yacute;ch kruh\u016f. Proto v&yacute;roky z t&eacute;to knihy je pot\u0159eba br&aacute;t jako informace, kter&eacute; cht\u011bj&iacute; sly&scaron;et \u010dten&aacute;\u0159i, a ne jako skute\u010dn&eacute; n&aacute;zory autora. Zaj&iacute;mav\u011bj&scaron;&iacute; jsou Hitlerovy n&aacute;zory, kter&eacute; pron&aacute;&scaron;el v &uacute;zk&eacute;m kruhu sv&yacute;ch v\u011brn&yacute;ch, kde sv&yacute;m my&scaron;lenk&aacute;m popou&scaron;t\u011bl uzdu mnohem voln\u011bji. R. 1941 nap\u0159. prohl&aacute;sil:<\/p>\n<p><em>Bol&scaron;evismus je nelegitimn&iacute;m d&iacute;t\u011btem k\u0159es\u0165anstv&iacute;. Oboj&iacute; je vyn&aacute;lezem \u017eidovstva. K\u0159es\u0165anstv&iacute; vneslo do sv\u011bta &uacute;myslnou n&aacute;bo\u017eenskou le\u017e. Bol&scaron;evismus praktikoval le\u017e t&iacute;m\u017e zp\u016fsobem&#8230;<\/em><\/p>\n<p>V knize &quot;Hovory s Hitlerem&quot; (<em>Gespr&auml;che mit Hitler<\/em>, \u010desky <em>Mluvil jsem s Hitlerem<\/em>, 1946) cituje gda\u0148sk&yacute; diplomat H. Rauschning <strong>Hitler\u016fv obdiv ke katolick&eacute; c&iacute;rkvi<\/strong> &#8211; nikoliv ov&scaron;em k jej&iacute;mu u\u010den&iacute;, ale jej&iacute; k organizovanosti a schopnosti ovl&aacute;dat masy lid&iacute;. Zato pro <strong>evangel&iacute;ky<\/strong> m\u011bl V\u016fdce jen slova pohrd&aacute;n&iacute; jako pro ubo\u017e&aacute;ky s otrockou mor&aacute;lkou, kte\u0159&iacute; v ned\u011bli pon&iacute;\u017een\u011b chod&iacute; k vrchnosti na pe\u010denou husu a t&iacute;sn&iacute; se tam na konci stolu mezi slu\u017eebnictvem (&quot;Protestanti nemaj&iacute; \u017e&aacute;dnou v&iacute;ru, kterou by brali v&aacute;\u017en\u011b, a nemus&iacute; tak&eacute; h&aacute;jit tak velkou vlada\u0159skou moc jako \u0158&iacute;m.&quot; s. 67).<\/p>\n<p>V Rauschningov&yacute;ch &quot;<em>Hovorech<\/em>&quot; Hitler tak&eacute; nasti\u0148uje medi&aacute;ln&iacute; taktiku ur\u010denou k diskreditaci c&iacute;rkv&iacute; p\u0159ed jejich pl&aacute;novanou likvidac&iacute;:<\/p>\n<p><em>Nebudu z nich zaru\u010den\u011b d\u011blat mu\u010dedn&iacute;ky. D&aacute;me jim pe\u010de\u0165 sprost&yacute;ch zlo\u010dinc\u016f. &#8230; D&aacute;m ps&aacute;ti filmy. Ve filmu budeme ukazovati historii t\u011bch \u010dern&yacute;ch. Tu bude pak mo\u017eno se obdivovat spoust\u011b nesmyslu, zi&scaron;tnosti, ohlupov&aacute;n&iacute; a podvodu. Jak tahali pen&iacute;ze ze zem\u011b. Jak \u010dachrovali s \u017didy o z&aacute;vod, jak se dopou&scaron;t\u011bli krvesmilstv&iacute;. Ud\u011bl&aacute;me&nbsp; to tak nap&iacute;nav&eacute;, \u017ee ka\u017ed&yacute; se bude cht&iacute;t na to pod&iacute;vat. Lid&eacute; budou st&aacute;t p\u0159ed kiny ve front&aacute;ch. A kdyby se zbo\u017en&yacute;m ob\u010dan\u016fm snad zje\u017eily vlasy, t&iacute;m l&eacute;pe. Ml&aacute;de\u017e to vezme za svou v\u011bc. Ml&aacute;de\u017e a lid. Ru\u010d&iacute;m za to, \u017ee budu-li cht&iacute;t, zni\u010d&iacute;m c&iacute;rkev v n\u011bkolika letech. Tak je to v&scaron;e dut&eacute; a tak naveskrz vetch&eacute; a prolhan&eacute;, cel&aacute; ta ok&aacute;zalost v&iacute;ry. &#8230; A\u017e budu m&iacute;t ml&aacute;de\u017e, a\u0165 se sta\u0159&iacute; belhaj&iacute; do zpov\u011bdnic. Ale ml&aacute;de\u017e, ta bude jin&aacute;. Za to ru\u010d&iacute;m<\/em>. (s. 65-66)<\/p>\n<p>Rauschning k tomu poznamen&aacute;v&aacute;:<\/p>\n<p><em>Pozd\u011bji jsem musil na to \u010dasto myslit, kdy\u017e za\u010daly procesy s devisami, pozd\u011bji s mravnostn&iacute;mi delikty proti katolick&yacute;m duchovn&iacute;m, aby byli v o\u010d&iacute;ch masy ozna\u010deni jako zlo\u010dinci a aby jim byla p\u0159edem od\u0148ata v\u011brohodnost mu\u010dednictv&iacute; v duchovn&iacute;m boji. Bylo to zchytral&eacute;, a jak lze vid\u011bt, z&aacute;m\u011brn\u011b p\u0159ipraven&eacute; po\u010d&iacute;n&aacute;n&iacute;.<\/em><\/p>\n<p>Samoz\u0159ejm\u011b net\u0159eba dod&aacute;vat, \u017ee podobnou taktiku rozvinuli tak&eacute; <strong>komunist&eacute;<\/strong> (u n&aacute;s od zmanipulovan&eacute;ho &quot;dokumentu&quot; o \u010c&iacute;ho&scaron;\u0165sk&eacute;m z&aacute;zraku a V&aacute;vrov&yacute;ch film\u016f o husitech po normaliza\u010dn&iacute; &quot;30 p\u0159&iacute;pad\u016f majora Zemana&quot;) a i v sou\u010dasn&yacute;ch hromadn&yacute;ch sd\u011blovac&iacute;ch prost\u0159edc&iacute;ch se objevuj&iacute; filmy tohoto typu, zvl&aacute;&scaron;t\u011b n&aacute;padn\u011b v\u017edy p\u0159ed legislativn&iacute;m projedn&aacute;v&aacute;n&iacute;m n\u011bjak&eacute; ot&aacute;zky t&yacute;kaj&iacute;c&iacute; se c&iacute;rkv&iacute; nebo n&aacute;bo\u017eenstv&iacute; (alespo\u0148 v \u010cesku).<\/p>\n<h3>Evangel&iacute;ci, katol&iacute;ci a nacismus<\/h3>\n<p>\u010cast&yacute;m argumentem katolick&yacute;ch apologet\u016f proti evangel&iacute;k\u016fm je dolo\u017eiteln&yacute; fakt, \u017ee (a\u017e do uzav\u0159en&iacute; konkord&aacute;tu T\u0159et&iacute; \u0158&iacute;&scaron;e s Vatik&aacute;nem) m\u011bla <em>NSDAP volebn&iacute; podporu sp&iacute;&scaron;e v severn&iacute;ch kraj&iacute;ch N\u011bmecka<\/em>, tedy v zemi s p\u0159ev&aacute;\u017en\u011b <em>prostestantskou<\/em> tradic&iacute;. Katolick&aacute; \u010d&aacute;st N\u011bmecka d&aacute;vala p\u0159ednost tradi\u010dn&iacute;m katolick&yacute;m stran&aacute;m, z nich\u017e ov&scaron;em jedna (von Papenovo <em>Centrum<\/em>) vstoupila s Hitlerem do koalice (R&aacute;dl k tomu poznamen&aacute;v&aacute; (s. 103): &quot;<em>Jako jsou mezi n\u011bmeck&yacute;mi protestanty jednotlivci i cel&eacute; skupiny, kter&eacute; vl&aacute;du Hitlerovu t\u011b\u017ece nesou a kter&eacute; pracovaly up\u0159&iacute;mn\u011b pro m&iacute;r mezi n&aacute;rody, tak jest mezi n\u011bmeck&yacute;mi katol&iacute;ky mnoho mu\u017e\u016f a sm\u011br\u016f, kter&eacute; Hitlera podporuj&iacute;. Nemluvme o jednotlivc&iacute;ch jako jest vynikaj&iacute;c&iacute; katolick&yacute; politik von Papen; ale i sama theorie o st&aacute;tu jako syst&eacute;mu n&aacute;sil&iacute; vnikla hluboko do n\u011bmeck&eacute;ho katolictv&iacute;.<\/em>&quot;). Nacismus s&aacute;m v&scaron;ak vznikl v mnichovsk&yacute;ch putyk&aacute;ch, tedy uprost\u0159ed katolick&eacute;ho Bavorska, Hitler byl, jak u\u017e bylo \u0159e\u010deno, katolick&yacute; Raku&scaron;an a p\u0159esto\u017ee na za\u010d&aacute;tku 30. let rakousk&yacute;m nacist\u016fm &uacute;sp\u011b&scaron;n\u011b konkurovala Dollfusova klerofa&scaron;istick&aacute; strana, r. 1938 bylo Rakousko ji\u017e zcela pod vlivem nacist\u016f a uv&iacute;t&aacute;n&iacute;, kter&eacute; Hitlera \u010dekalo v Rakousku po &quot;an&scaron;lusu&quot;, v mnoh&eacute;m p\u0159ed\u010dilo ovace prokazovan&eacute; mu p\u0159&iacute;vr\u017eenci v samotn&eacute;m N\u011bmecku (za\u0165at&eacute; p\u011bsti a vzdor N\u011bmce &quot;uv&iacute;taly&quot; a\u017e v Praze).<\/p>\n<p>&Uacute;sp\u011bch nacismu tkv&iacute; p\u0159edev&scaron;&iacute;m v tom, \u017ee jeho idej&iacute;m, vznikl&yacute;m v rakousko-bavorsk&eacute;m prost\u0159ed&iacute;, dodala prusk&aacute; \u010d&aacute;st N\u011bmecka spolehliv&yacute; v&yacute;konn&yacute; apar&aacute;t, zalo\u017een&yacute; na ovoci n&aacute;bo\u017eensk&eacute; Prusk&eacute; unie z r. 1817 (vra\u017eedn&aacute; kombinace luthersk&eacute;ho respektu k &quot;magistr&aacute;tu&quot; a kalvinistick&eacute;ho kultu k&aacute;zn\u011b a poslu&scaron;nosti). To potvrzuje i nacistick&yacute; v&aacute;le\u010dn&yacute; zlo\u010dinec Arthur Seyss-Inquart, kter&yacute; p\u0159ed Norimbersk&yacute;m tribun&aacute;lem prohl&aacute;sil:<\/p>\n<p><em>Jihon\u011bmec m&aacute; dost p\u0159edstavivosti a emocionality k tomu, aby se upsal fanatick&eacute; ideologii, ale obvykle m&aacute; pro svoji vrozenou hum&aacute;nnost z&aacute;brany k prov&aacute;d\u011bn&iacute; jej&iacute;ch exces\u016f. Pru&scaron;&aacute;k nem&aacute; v\u016fbec \u017e&aacute;dnou p\u0159edstavivost, aby myslel v pojmech abstraktn&iacute;ch rasov&yacute;ch a politick&yacute;ch teori&iacute;, ale kdy\u017e je mu n\u011bco \u0159e\u010deno, tak to vykon&aacute;<\/em>.<\/p>\n<p>Konfesijn&iacute; rozvrstvenost nacist\u016f byla zhruba stejnom\u011brn&aacute;, ke <strong>katol&iacute;k\u016fm<\/strong> pat\u0159il, jak bylo \u0159e\u010deno, s&aacute;m <em>Hitler<\/em>, d&aacute;le v\u016fdce SS <em>Heinrich Himmler<\/em> (v ml&aacute;d&iacute; velmi horliv&yacute;, \u010dasto chodil ke sv. p\u0159ij&iacute;m&aacute;n&iacute;, pozd\u011bji z c&iacute;rkve vystoupil), velitel Osv\u011btimi <em>Rudolf H&ouml;ss<\/em> (v ml&aacute;d&iacute; ministroval a na p\u0159&aacute;n&iacute; otce se m\u011bl p\u016fvodn\u011b st&aacute;t kn\u011bzem, pozd\u011bji z c&iacute;rkve vystoupil), protektor&aacute;tn&iacute; tyran <em>Karl Herrmann Frank<\/em> (p\u0159ed popravou odm&iacute;tl duchovn&iacute; &uacute;t\u011bchu, kdy\u017e zjistil, \u017ee kn\u011bz byl v\u011bzn\u011bm koncentra\u010dn&iacute;ho t&aacute;bora), jeho jmenovec z Gener&aacute;ln&iacute;ho governmentu <em>Hans Frank<\/em> (b\u011bhem Norimbersk&eacute;ho procesu se do \u0158KC kaj&iacute;cn\u011b vr&aacute;til) nebo zlo\u010dineck&yacute; protektor <em>Reinhard Heydrich<\/em>. K <strong>luter&aacute;n\u016fm<\/strong> pat\u0159ili nap\u0159. tajemn&iacute;k NSDAP <em>Martin Bormann<\/em> (jeho syn po v&aacute;lce p\u0159estoupil k \u0158KC a stal se kn\u011bzem, aby smyl otcovy h\u0159&iacute;chy, odm&iacute;tl v&scaron;ak zm\u011bny II. vatik&aacute;nsk&eacute;ho koncilu, ode&scaron;el z kn\u011b\u017estv&iacute; a o\u017eenil se; jeho jm&eacute;no figurovalo i v kn\u011b\u017esk&yacute;ch pedofiln&iacute;ch af&eacute;r&aacute;ch), <em>Rudolf Hess <\/em>(Hitler\u016fv stranick&yacute; z&aacute;stupce) nebo ministr vnitra a posledn&iacute; \u0159&iacute;&scaron;sk&yacute; protektor <em>Wilhelm Frick<\/em>.<\/p>\n<p>Glob&aacute;ln\u011b ur\u010dit, kter&aacute; z konfes&iacute; se v&iacute;ce stav\u011bla proti Hitlerovi a kter&aacute; mu &scaron;la v&iacute;ce na ruku, je pom\u011brn\u011b obt&iacute;\u017en&eacute;. Pro <strong>katolickou c&iacute;rkev<\/strong> byla pom\u011brn\u011b t\u011b\u017ekou ranou podez\u0159el&aacute; smrt k nacismu nep\u0159&aacute;telsk&eacute;ho pape\u017ee Pia XI. a jeho nahrazen&iacute; povoln\u011bj&scaron;&iacute;m Piem XII., projevy odporu tak byly v&iacute;cem&eacute;n\u011b akcemi jednotlivc\u016f. Mnoho duchovn&iacute;ch bylo odvle\u010deno do koncentra\u010dn&iacute;ho t&aacute;bora, z katol&iacute;k\u016f lze vyzdvihnout nap\u0159. franti&scaron;k&aacute;na <em>M. Kolbeho<\/em>, kter&yacute; se v Osv\u011btimi ob\u011btoval za spoluv\u011bzn\u011b (paradoxn\u011b i p\u0159esto, \u017ee byl p\u0159ed v&aacute;lkou zn&aacute;m jako velk&yacute; antisemita), nebo <em>kardin&aacute;la Galena<\/em>, kter&yacute; r. 1941 v k&aacute;z&aacute;n&iacute; odsoudil program zab&iacute;jen&iacute; du&scaron;evn\u011b nemocn&yacute;ch, za co\u017e si vyslou\u017eil &quot;jen&quot; dom&aacute;c&iacute; v\u011bzen&iacute;; dal&scaron;&iacute;ch katolick&yacute;ch ob\u011bt&iacute; byl nespo\u010det (kn\u011b\u017e&iacute;, \u0159eholn&iacute;k\u016f &#8211; karmelit&aacute;nka \u017eidovsk&eacute;ho p\u016fvodu Edith Steinov&aacute; nebo moravsk&aacute; roda\u010dka Helena Kafkov&aacute; &#8211; ale i laik\u016f, kte\u0159&iacute; nap\u0159. z d\u016fvod\u016f sv\u011bdom&iacute; odm&iacute;tli slou\u017eit ve Wermachtu).<\/p>\n<p>V&yacute;znamn&yacute;m n\u011bmeck&yacute;m <strong>evangel&iacute;kem<\/strong> v odboji byl theolog <em>Dietrich Bonhoeffer<\/em> &#8211; \u010dlen Vyzn&aacute;vaj&iacute;c&iacute; c&iacute;rkve a &uacute;\u010dastn&iacute;k spiknut&iacute; proti Hitlerovi, popraven&yacute; v koncentra\u010dn&iacute;m t&aacute;bo\u0159e Flossenburg. Spolu s n&iacute;m zahynulo tak&eacute; n\u011bkolik aktivn&iacute;ch evangelick&yacute;ch laik\u016f, jmenovit\u011b nap\u0159 gener&aacute;l <em>Hans Oster<\/em> a dal&scaron;&iacute;. Dal&scaron;&iacute; pozoruhodnou postavou byl nap\u0159. far&aacute;\u0159 <em>Paul Robert Schneider,<\/em> zat\u010den&yacute; gestapem za exkomunikaci nacist\u016f z evangelick&eacute; c&iacute;rkve. Po r\u016fzn&yacute;ch peripeti&iacute;ch nakonec skon\u010dil v Buchenwaldu v pov\u011bstn&eacute;m &quot;bunkru&quot;. Z jeho okna \u010dasto promlouval k v\u011bz\u0148\u016fm shrom&aacute;\u017ed\u011bn&yacute;m na &quot;apelplacu&quot; a naru&scaron;oval t&iacute;m chv&aacute;stav&eacute; \u0159e\u010dn\u011bn&iacute; SS lagerf&uuml;hrera Kocha. Nacist\u016fm ov&scaron;em jednoho dne do&scaron;la trp\u011blivost a Schneider byl zabit smrt&iacute;c&iacute; injekc&iacute;. P\u0159esv\u011bd\u010denou evangeli\u010dkou byla tak&eacute; <em>Sophie Schollov&aacute;<\/em>, \u010dlenka studentsk&eacute; odbojov&eacute; skupiny &quot;B&iacute;l&aacute; r\u016f\u017ee&quot;, popraven&aacute; nacisty za tisk a roz&scaron;i\u0159ov&aacute;n&iacute; let&aacute;k\u016f proti Hitlerovi. Zast\u0159e&scaron;uj&iacute;c&iacute; evangelickou organizac&iacute; odporu proti Hitlerovi byla <em><strong>Vyzn&aacute;vaj&iacute;c&iacute; c&iacute;rkev<\/strong><\/em> se sv&yacute;m manifestem <em>Barmensk&eacute; teze<\/em>, kter&yacute; odkr&yacute;val u\u010den&iacute; tzv. &quot;N\u011bmeck&yacute;ch k\u0159es\u0165an\u016f&quot; jako protik\u0159es\u0165ansk&eacute; hereze a dezinterpretaci Evangelia i reforma\u010dn&iacute; tradice.<\/p>\n<p>Z&aacute;v\u011brem zb&yacute;v&aacute; dodat, \u017ee je&scaron;t\u011b ne\u017e se za\u010dnou vyvozovat s&aacute;hodlouh&eacute; z&aacute;v\u011bry z toho, v kter&yacute;ch regionech m\u011bli nacist&eacute; jakou volebn&iacute; podporu, je t\u0159eba zamyslet se i nad n&aacute;sleduj&iacute;c&iacute;m. V mnoha zem&iacute;ch byla jist\u011b \u0159&iacute;mskokatolick&aacute; c&iacute;rkev (\u010di alespo\u0148 jej&iacute; slu&scaron;n&aacute; v\u011bt&scaron;ina) &quot;na stran\u011b n&aacute;roda&quot;; p\u0159esto nap\u0159. v \u010ceskoslovensku p\u0159isp\u011bla konzervativn&iacute; katolick&aacute; inteligence k marastu pomnichovsk&eacute; II. republiky, kter&yacute; vedl k rozkladu na tzv. Protektor&aacute;t a &quot;Slovensk&yacute; &scaron;t&aacute;t&quot;. O &uacute;loze \u0158KC ve &quot;Slovensk&eacute;m &scaron;t&aacute;t\u011b&quot; rad\u011bji poml\u010d&iacute;m, i kdy\u017e mnohem zr\u016fdn\u011bj&scaron;&iacute;ho selh&aacute;n&iacute; do&scaron;la nap\u0159. v chorvatsk&eacute;m usta&scaron;ovsk&eacute;m re\u017eimu, kde se \u010dlenov&eacute; franti&scaron;k&aacute;nsk&eacute;ho \u0159&aacute;du aktivn\u011b pod&iacute;leli na genocid\u011b, nebo do ur\u010dit&eacute; m&iacute;ry tak&eacute; na Ukrajin\u011b. P\u0159&iacute;zna\u010dn&eacute; je tak&eacute; to, \u017ee vyhlazovac&iacute; t&aacute;bory vyrostly v tradi\u010dn\u011b katolick&eacute;m Polsku, kde antisemitsk&eacute; obyvatelstvo s nacisty v honu na \u017didy p\u0159&iacute;kladn\u011b spolupracovalo; vznik Osv\u011btimi nebo Treblinky v takov&eacute;m Holandsku nebo D&aacute;nsku (kde si \u017elutou hv\u011bzdu na protest proti segregaci nasazovali i ne\u017eidov&scaron;t&iacute; D&aacute;nov&eacute; v\u010detn\u011b kr&aacute;le) by byl podle mne nemysliteln&yacute;.<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"<p>K n&aacute;sleduj&iacute;c&iacute; sond\u011b a &uacute;vaze mne inspiroval p\u0159&iacute;sp\u011bvek Prekvapuj&uacute;ce &#8211; smutn&eacute; zistenie! bratra hrimarka, jako\u017e i n\u011bkter&eacute; diskusn&iacute; p\u0159&iacute;sp\u011bvky pod n&iacute;m. Je to pokus pojmout bolestn&eacute; zji&scaron;t\u011bn&iacute; selh&aacute;n&iacute; c&iacute;rkve (\u010di l&eacute;pe jejich p\u0159edstavitel\u016f) za totalitn&iacute;ho re\u017eimu v &scaron;ir&scaron;&iacute;ch souvislostech a zabr&aacute;nit ur\u010dit&yacute;m un&aacute;hlen&yacute;m soud\u016fm. Luther a jeho &uacute;dajn&yacute; antisemitismus. Lutherovi se vy\u010d&iacute;t&aacute;, \u017ee je otcem &#8230; <a title=\"Evangel\u00edci a nacismus\" class=\"read-more\" href=\"https:\/\/www.e-anjelik.sk\/index.php\/2011\/05\/23\/evangelici-a-nacismus\/\" aria-label=\"Pre\u010d\u00edtajte si viac o Evangel\u00edci a nacismus\">\u010c\u00edta\u0165 viac<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":""},"categories":[40],"tags":[],"class_list":["post-3564","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-historia"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.e-anjelik.sk\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/3564","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.e-anjelik.sk\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.e-anjelik.sk\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.e-anjelik.sk\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.e-anjelik.sk\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=3564"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/www.e-anjelik.sk\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/3564\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.e-anjelik.sk\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=3564"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.e-anjelik.sk\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=3564"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.e-anjelik.sk\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=3564"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}