{"id":3564,"date":"2011-05-23T00:10:10","date_gmt":"2011-05-23T00:10:10","guid":{"rendered":"http:\/\/e-anjelik.sk\/?p=3564"},"modified":"2011-05-23T00:10:10","modified_gmt":"2011-05-23T00:10:10","slug":"evangelici-a-nacismus","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.e-anjelik.sk\/index.php\/2011\/05\/23\/evangelici-a-nacismus\/","title":{"rendered":"Evangel\u00edci a nacismus"},"content":{"rendered":"

K následující sond\u011b a úvaze mne inspiroval p\u0159ísp\u011bvek Prekvapujúce – smutné zistenie!<\/em><\/a> bratra hrimarka<\/em>, jako\u017e i n\u011bkteré diskusní p\u0159ísp\u011bvky pod ním. Je to pokus pojmout bolestné zjišt\u011bní selhání církve (\u010di lépe jejich p\u0159edstavitel\u016f) za totalitního re\u017eimu v širších souvislostech a zabránit ur\u010ditým unáhleným soud\u016fm.<\/p>\n

Luther a jeho údajný antisemitismus.<\/h3>\n

Lutherovi se vy\u010dítá, \u017ee je otcem n\u011bmeckého antisemitismu a tím prap\u0159edkem nacist\u016f. Nará\u017eí se na jeho pamflety "Šem hamforaš<\/em>" a "Proti \u017did\u016fm a jejich l\u017eím<\/em>", ze kterého nacisté hojn\u011b citovali slova o pálení \u017eidovských knih a synagog (viz nap\u0159. nacistický propagandistický film "\u017did Süss<\/em>"). Nutno ovšem rozlišovat pojmy. Oponentní myšlení ve vztahu k \u017eidovskému fenoménu je t\u0159eba rozlišit na následující kategorie:<\/p>\n

– rasismus<\/strong> – rasistická averze v\u016f\u010di \u017did\u016fm jako\u017eto etniku, bez ohledu na jejich smýšlení, postoje, vyznání atd. Pojem \u017dida je definován biologicko-geneticky, nepomáhá konverze ani asimilace.
\n– antijudaismus<\/strong> – theologicky definovaný odpor v\u016f\u010di mainstreamovému \u017eidovskému nábo\u017eenství, tj. talmudickému judaismu. Pokud etnický \u017did p\u0159estoupí ke kritikovu nábo\u017eenství, p\u0159estává být absolutn\u011b ter\u010dem kritiky.
\n– antisionismus<\/strong> – politická kritika státu Izrael, bez vazeb na nábo\u017eenskou nebo etnickou stránku \u017eidovského fenoménu.
\n– antisemitismus<\/strong> – iracionální averze v\u016f\u010di \u017did\u016fm, kde však pojem "\u017dida" je formulován velmi mlhav\u011b, ale jeho podstatnou slo\u017ekou jsou konspira\u010dní teorie (Protokoly siónských mudrc\u016f<\/em> aj.). V\u011btšinou jde o divokou míchanici p\u0159edešlých t\u0159í p\u0159ístup\u016f.<\/p>\n

Luther<\/strong> se p\u016fvodn\u011b \u017did\u016f zastával (knihou "Pán Je\u017eíš byl \u017did<\/em>"), proto\u017ee p\u0159edpokládal, \u017ee d\u016fvodem jejich averze v\u016f\u010di k\u0159es\u0165anství jsou deformace v \u0159ímskokatolické církvi, a \u017ee poté, co budou tyto deformace odstran\u011bny, budou \u017didé vyznávající judaismus p\u0159emo\u017eeni silou Evangelia a obrátí se ke k\u0159es\u0165anství. Nicmén\u011b mezinábo\u017eenské rozhovory mezi reformátory a zástupci \u017eidovských komunit ztroskotaly, jinými slovy: \u017didé se Lutherovi zdvo\u0159ile vysmáli. To Luthera naštvalo a napsal výše zmín\u011bné knihy, kde však \u0165al do nábo\u017eenské stránky \u017eidovství (pálení knih a modliteben m\u011blo slou\u017eit k vymýcení bludného nábo\u017eenského názoru) a tudí\u017e je mo\u017ené ozna\u010dit je za antijudaistické, nikoliv za antisemitské v moderním slova smyslu.<\/p>\n

Skute\u010dným praotcem moderního antisemitismu je špan\u011blský katolický inkvizitor Thomaso da Torquemada<\/strong>, který podezíral a pronásledoval i \u017didy, kte\u0159í formáln\u011b p\u0159estoupili ke k\u0159es\u0165anství (v\u011btšinou z donucení). Jeho p\u0159ístup má mnohé shodné rysy s pozd\u011bjším rasovým antisemitismem nacist\u016f: fenomén \u017dida je definován etnicky<\/strong> (viz "limpieza de sangre<\/em>", \u010distota krve), jde o skupinu ur\u010denou osudem, na její\u017e slo\u017eení nemá vliv aktuální smýšlení ú\u010dastník\u016f (konverze jsou p\u0159edstírané), \u010dlenové skupiny jsou aktéry v teorii spiknutí (tajné praktikování zvyk\u016f p\u0159edk\u016f bylo podle TT koordinované a m\u011blo za cíl uškodit oficiálnímu státnímu nábo\u017eenství). Pom\u011brn\u011b dlouhou dobu byl lidem \u017eidovského p\u016fvodu zakázán vstup do n\u011bkterých \u0159ád\u016f v\u010detn\u011b jezuitského (interní \u0159ádová sm\u011brnice z r. 1593). Prakticky shodné rysy m\u011bla i pozd\u011bjší teorie a politika v\u016f\u010di \u017did\u016fm v T\u0159etí \u0158íši. Toto ji\u017e je zcela mimo zám\u011br Luthera, pro kterého bylo hlavním kamenem úrazu judaistické odmítání Krista, a navíc pro n\u011bj byla \u017eidovská otázka okrajovým problémem, ve srovnání s otázkou vztahu k \u0158ímu, k "blouznivc\u016fm" a "sektá\u0159\u016fm" a s otázkou turecké islamizace Evropy.<\/p>\n

Luther a u\u010dení o státu.<\/h3>\n

Evangeli\u010dtí církevní p\u0159edstavitelé omlouvali sv\u016fj oportunismus v\u016f\u010di totalitním re\u017eim\u016fm (nacistickému, ale i pozd\u011bji komunistickému) zjednodušeným výkladem Lutherova u\u010dení o dvou \u0159íších<\/strong> v tom smyslu, \u017ee ka\u017edá vláda (i zlo\u010dinná) je od Boha a církev je povinnována ji podporovat. To je však podle mého názoru chybný výklad. Luther u\u010dení o dvou \u0159íších postavil primárn\u011b proti chiliasticko-mesiánským proud\u016fm, které tvrdily, \u017ee je mo\u017ené vybudovat spole\u010denské z\u0159ízení na principech evangelia – odpušt\u011bní a lásky k bli\u017enímu. Tyto názory zastávaly radikáln\u011bjší reforma\u010dní proudy, které se pokoušely zkonstruovat království nebeské na zemi – od Kalvínovy teokratické diktatury v \u017denev\u011b a\u017e po \u0159ád\u011bní novok\u0159t\u011bnce Jana z Leydenu v Münsteru. Výsledkem v\u011btšinou místo nebe na zemi bylo peklo. Druhým popudem byl po\u017eadavek na odstín\u011bní církve od sv\u011btského panování, co\u017e formulovali ji\u017e myslitelé p\u0159ed Lutherem a nejz\u0159eteln\u011bji byl prohlášen v rámci husitských \u010cty\u0159 pra\u017eských artikul\u016f.<\/p>\n

Základní myšlenka byla tedy tato: k\u0159es\u0165anská spole\u010dnost nem\u016f\u017ee vytvá\u0159et k\u0159es\u0165any, nýbr\u017e k\u0159es\u0165ané musí vytvá\u0159et k\u0159es\u0165anskou spole\u010dnost<\/em>, nelze tedy dr\u017eet ideu spole\u010dnosti na zásadách evangelia, její\u017e sou\u010dástí by byli vnit\u0159n\u011b neobrácení lidé. Církev má tedy na starosti duše a jejich spásu a nemá se míchat do spole\u010dnských  a správních zále\u017eitostí ("pravá ruka Boha"); k\u0159es\u0165an ve spole\u010dnosti funguje na základ\u011b svého individuálního k\u0159es\u0165anského sv\u011bdomí a ne jako exponent církevní organizace. Správa spole\u010dnosti je sv\u011b\u0159ena sv\u011btské vlád\u011b, která z d\u016fvodu výše \u0159e\u010deného nem\u016f\u017ee konat podle evangelijních zásad lásky a odpušt\u011bní, proto\u017ee ty nejsou mo\u017ené bez pokání a obrácení. Proto musí jednat podle zásad spravedlnosti, jak je vyjád\u0159ena Bo\u017eím zákonem a její autonomie na církvi neznamená libov\u016fli, nýbr\u017e nutnou svobodu trestat v souladu s Bo\u017eí v\u016flí šk\u016fdce spole\u010dnosti tam, kde se nekryje s Bo\u017eí \u0159íší lásky a odpušt\u011bní ("levá ruka Boha").<\/p>\n

Ve 20. století to byli komunisté a fašisté<\/strong>, kte\u0159í byli novodobými pendanty<\/strong> st\u0159edov\u011bkých radikálních fanatik\u016f<\/strong>: slibovali svým stoupenc\u016fm eschatologická království (tisíciletá \u0159íše v Nové Evrop\u011b, komunistický ráj na v\u011b\u010dné \u010dasy) dosa\u017eitelná pouze apokalyptickou transformací sv\u011bta (likvidace mén\u011bcenných ras, p\u0159ípadn\u011b t\u0159ídních nep\u0159átel), v praxi realizovanou pomocí násilných zvrat\u016f (revoluce a pu\u010de, by\u0165 n\u011bkdy jako v p\u0159ípad\u011b Hitlerova uchopení moci r. 1933 nebo tzv. "Vít\u011bzného Února" 1948, pololegálního charakteru). Po dosa\u017eení moci pop\u0159eli základní právní principy svých stát\u016f (odd\u011blení zákonodárné a výkonné moci, nezávislost justice) i právo samotné bu\u010f jeho l\u017eivou aplikací (stalinské inscenované procesy, nacistické Volksgerichty<\/em>) \u010di jeho naprostým chyb\u011bním (mo\u017enost zav\u0159ít \u010dlov\u011bka do lágru bez právního d\u016fvodu nebo zcela chyb\u011bjící právní rámce holocaustu \u017did\u016f \u010di hladové genocidy Ukrajinc\u016f). A to nejzásadn\u011bjší, oba typy re\u017eim\u016f popíraly nepodmín\u011bnou Bohem danou d\u016fstojnost lidské osoby a ob\u011btovali konkrétní jedince pofidérnímu blahu chimérického celku (národa nebo masy).<\/p>\n

Z t\u011bchto d\u016fvod\u016f jsem p\u0159esv\u011bd\u010den, \u017ee by Luther sám fašisty a komunisty nepokládal za legitimní formu vlády<\/em> v Bo\u017eí slu\u017eb\u011b, nýbr\u017e za ony "vzteklé psy", na které má vrchnost vzít po\u0159ádný klacek. Luther byl (od studentských slavností na Wartburgu r. 1817) v národ\u011b uctíván p\u0159edevším jako vzorový prototyp N\u011bmce, a\u010dkoliv on sám se k n\u011bmeckému národu \u010dastokrát vyjad\u0159oval kriticky (vyhro\u017eoval, \u017ee na N\u011bmecko p\u0159ijde brzo Bo\u017eí soud) nebo s posm\u011bchem ("\u017eeru jako \u010cech a chlastám jako N\u011bmec"). Myslím, \u017ee u n\u011bj došlo ke stejné dezinterpretaci jako u Jana Husa v \u010deském národním obrození (Hus jako prototyp správného \u010dešství a "bojovník proti církvi" – a\u010d sám kn\u011bz a autor výroku "lepší N\u011bmec dobrý ne\u017eli bratr zlý") které  pozd\u011bji pervertovalo do zneu\u017eití jeho postavy komunisty (Husovým výrokem "psi se o kost perou – vezmi jim ji a p\u0159estanou" šermovali proponenti bolševické anticírkevní politiky).<\/p>\n

\u010ceský evangelický myslitel Emanuel Rádl k tomu poznamenává v knize "O n\u011bmecké revoluci<\/em>" (1933, s. 95):<\/p>\n

K Lutherovi jsme vzhlí\u017eeli jako k dovršiteli reformace Husovy, proti autorit\u011b instituce postavil autoritu osobního sv\u011bdomí, vlastní to fundament našeho novodobého \u017eivota. Lutherova slova o k\u0159es\u0165anu jako "svobodném pánu všech v\u011bcí a nikomu nepoddanému" nám zn\u011bla v uších. Za války sv\u011btové však jsme byli zmateni o pravém smyslu u\u010dení Lutherova: v jeho jménu kázali N\u011bmci válku proti celému sv\u011btu. Od té doby n\u011bme\u010dtí luteráni protestují zatvrzele proti všemu, co jest v lidstvu ušlechtilého, humánního vzd\u011blaného, dnes ve jménu Lutherov\u011b prohlašují absolutismus Hitler\u016fv, u\u010dí \u017ee jedin\u011b masa, dokonce jedin\u011b rasa p\u0159írodou daná platí a jednotlivcovo sv\u011bdomí \u017ee jest vzpourou proti Pánu Bohu. I vznikají v nás pochybnosti: kdo rozumí Lutherovi lépe, my, kte\u0159í jsme v n\u011bm hledali oporu pro víru v odpov\u011bdnost jednotlivce, \u010di n\u011bme\u010dtí pasto\u0159i, kte\u0159í z Luthera d\u011blají baštu nového, materialistického pape\u017eství?<\/em><\/p>\n

Hitler a církve<\/h3>\n

Adolf Hitler, pok\u0159t\u011bný \u0159ímský katolík, který v mládí zpíval na kostelním k\u016fru, z katolické církve nikdy oficiáln\u011b nevystoupil. Militantní ateisté podukazují na to, \u017ee Hitler m\u011bl \u010dasto plnou hubu Boha, Proz\u0159etelnosti, Vyšší moci, Nebes apod. a nacismus je tedy jakési terminální stádium k\u0159es\u0165anství. Pokud ovšem analyzujeme jeho projevy, zjistíme, \u017ee jeho "b\u016fh" m\u011bl k biblickému Bohu Je\u017eíše Krista dosti daleko<\/em>: u\u017e od dob osvícenství se vt\u011blený B\u016fh Izraele pomalu rozpoušt\u011bl do jakéhosi nez\u0159etelného všeobjímajícího "dobrotivého Otce nad hv\u011bzdami" (F. Schiller) a Je\u017eíš tiše degeneroval do pouhého nábo\u017eenského génia, proroka a "snivého rabbiho" (Renan), jeho\u017e u\u010dení bylo \u010dist\u011b hlásáním správné morálky a kterého dezinterpretoval a\u017e apoštol Pavel. Nábo\u017eenská scéna N\u011bmecka a Rakouska 19. století byla nadto prolezlá romantickým mysticismem, teosofií, okultismem a novopohanství, mnohé okultní spole\u010dnosti (Thule, Arisofický spolek aj.) podporovaly vznikající nacistické hnutí. V Hitlerových p\u0159edstavách byl Je\u017eíš Áriec<\/strong> (vliv talmudické legendy o jeho neman\u017eelském p\u016fvodu od \u0159ímského vojáka), který hlásal vykoupení skrze \u010distotu krve<\/strong>, ale jeho p\u016fvodní u\u010dení bylo poka\u017eeno zlými \u017eidovskými rejdy jistého Šavla z Tarsu, jen zbytky z\u016fstaly zachovány ve st\u0159edov\u011bkých legendách o sv. Grálu apod. "K\u0159es\u0165anskou mythologii" pova\u017eoval za "vrstvu loje" na p\u016fvodním germánském kmenovém nábo\u017eenství.<\/p>\n

R\u016fzné Hitlerovy názory na církve je mo\u017ené najít v Mein Kampfu<\/em><\/strong>, ten je ovšem pot\u0159eba jako\u017eto propagandistický spis brát s ur\u010ditou rezervou: kdy\u017e v\u016fdce SS H. Himmler vystoupil z církve, Hitler jej vyplísnil, \u017ee si nemohou dovolit otev\u0159ený boj proti církvi aby neztratili podporu katolických kruh\u016f. Proto výroky z této knihy je pot\u0159eba brát jako informace, které cht\u011bjí slyšet \u010dtená\u0159i, a ne jako skute\u010dné názory autora. Zajímav\u011bjší jsou Hitlerovy názory, které pronášel v úzkém kruhu svých v\u011brných, kde svým myšlenkám popoušt\u011bl uzdu mnohem voln\u011bji. R. 1941 nap\u0159. prohlásil:<\/p>\n

Bolševismus je nelegitimním dít\u011btem k\u0159es\u0165anství. Obojí je vynálezem \u017eidovstva. K\u0159es\u0165anství vneslo do sv\u011bta úmyslnou nábo\u017eenskou le\u017e. Bolševismus praktikoval le\u017e tím\u017e zp\u016fsobem…<\/em><\/p>\n

V knize "Hovory s Hitlerem" (Gespräche mit Hitler<\/em>, \u010desky Mluvil jsem s Hitlerem<\/em>, 1946) cituje gda\u0148ský diplomat H. Rauschning Hitler\u016fv obdiv ke katolické církvi<\/strong> – nikoliv ovšem k jejímu u\u010dení, ale její k organizovanosti a schopnosti ovládat masy lidí. Zato pro evangelíky<\/strong> m\u011bl V\u016fdce jen slova pohrdání jako pro ubo\u017eáky s otrockou morálkou, kte\u0159í v ned\u011bli poní\u017een\u011b chodí k vrchnosti na pe\u010denou husu a tísní se tam na konci stolu mezi slu\u017eebnictvem ("Protestanti nemají \u017eádnou víru, kterou by brali vá\u017en\u011b, a nemusí také hájit tak velkou vlada\u0159skou moc jako \u0158ím." s. 67).<\/p>\n

V Rauschningových "Hovorech<\/em>" Hitler také nasti\u0148uje mediální taktiku ur\u010denou k diskreditaci církví p\u0159ed jejich plánovanou likvidací:<\/p>\n

Nebudu z nich zaru\u010den\u011b d\u011blat mu\u010dedníky. Dáme jim pe\u010de\u0165 sprostých zlo\u010dinc\u016f. … Dám psáti filmy. Ve filmu budeme ukazovati historii t\u011bch \u010derných. Tu bude pak mo\u017eno se obdivovat spoust\u011b nesmyslu, zištnosti, ohlupování a podvodu. Jak tahali peníze ze zem\u011b. Jak \u010dachrovali s \u017didy o závod, jak se dopoušt\u011bli krvesmilství. Ud\u011bláme  to tak napínavé, \u017ee ka\u017edý se bude chtít na to podívat. Lidé budou stát p\u0159ed kiny ve frontách. A kdyby se zbo\u017eným ob\u010dan\u016fm snad zje\u017eily vlasy, tím lépe. Mláde\u017e to vezme za svou v\u011bc. Mláde\u017e a lid. Ru\u010dím za to, \u017ee budu-li chtít, zni\u010dím církev v n\u011bkolika letech. Tak je to vše duté a tak naveskrz vetché a prolhané, celá ta okázalost víry. … A\u017e budu mít mláde\u017e, a\u0165 se sta\u0159í belhají do zpov\u011bdnic. Ale mláde\u017e, ta bude jiná. Za to ru\u010dím<\/em>. (s. 65-66)<\/p>\n

Rauschning k tomu poznamenává:<\/p>\n

Pozd\u011bji jsem musil na to \u010dasto myslit, kdy\u017e za\u010daly procesy s devisami, pozd\u011bji s mravnostními delikty proti katolickým duchovním, aby byli v o\u010dích masy ozna\u010deni jako zlo\u010dinci a aby jim byla p\u0159edem od\u0148ata v\u011brohodnost mu\u010dednictví v duchovním boji. Bylo to zchytralé, a jak lze vid\u011bt, zám\u011brn\u011b p\u0159ipravené po\u010dínání.<\/em><\/p>\n

Samoz\u0159ejm\u011b net\u0159eba dodávat, \u017ee podobnou taktiku rozvinuli také komunisté<\/strong> (u nás od zmanipulovaného "dokumentu" o \u010cíhoš\u0165ském zázraku a Vávrových film\u016f o husitech po normaliza\u010dní "30 p\u0159ípad\u016f majora Zemana") a i v sou\u010dasných hromadných sd\u011blovacích prost\u0159edcích se objevují filmy tohoto typu, zvlášt\u011b nápadn\u011b v\u017edy p\u0159ed legislativním projednáváním n\u011bjaké otázky týkající se církví nebo nábo\u017eenství (alespo\u0148 v \u010cesku).<\/p>\n

Evangelíci, katolíci a nacismus<\/h3>\n

\u010castým argumentem katolických apologet\u016f proti evangelík\u016fm je dolo\u017eitelný fakt, \u017ee (a\u017e do uzav\u0159ení konkordátu T\u0159etí \u0158íše s Vatikánem) m\u011bla NSDAP volební podporu spíše v severních krajích N\u011bmecka<\/em>, tedy v zemi s p\u0159evá\u017en\u011b prostestantskou<\/em> tradicí. Katolická \u010dást N\u011bmecka dávala p\u0159ednost tradi\u010dním katolickým stranám, z nich\u017e ovšem jedna (von Papenovo Centrum<\/em>) vstoupila s Hitlerem do koalice (Rádl k tomu poznamenává (s. 103): "Jako jsou mezi n\u011bmeckými protestanty jednotlivci i celé skupiny, které vládu Hitlerovu t\u011b\u017ece nesou a které pracovaly up\u0159ímn\u011b pro mír mezi národy, tak jest mezi n\u011bmeckými katolíky mnoho mu\u017e\u016f a sm\u011br\u016f, které Hitlera podporují. Nemluvme o jednotlivcích jako jest vynikající katolický politik von Papen; ale i sama theorie o státu jako systému násilí vnikla hluboko do n\u011bmeckého katolictví.<\/em>"). Nacismus sám však vznikl v mnichovských putykách, tedy uprost\u0159ed katolického Bavorska, Hitler byl, jak u\u017e bylo \u0159e\u010deno, katolický Rakušan a p\u0159esto\u017ee na za\u010dátku 30. let rakouským nacist\u016fm úsp\u011bšn\u011b konkurovala Dollfusova klerofašistická strana, r. 1938 bylo Rakousko ji\u017e zcela pod vlivem nacist\u016f a uvítání, které Hitlera \u010dekalo v Rakousku po "anšlusu", v mnohém p\u0159ed\u010dilo ovace prokazované mu p\u0159ívr\u017eenci v samotném N\u011bmecku (za\u0165até p\u011bsti a vzdor N\u011bmce "uvítaly" a\u017e v Praze).<\/p>\n

Úsp\u011bch nacismu tkví p\u0159edevším v tom, \u017ee jeho idejím, vzniklým v rakousko-bavorském prost\u0159edí, dodala pruská \u010dást N\u011bmecka spolehlivý výkonný aparát, zalo\u017eený na ovoci nábo\u017eenské Pruské unie z r. 1817 (vra\u017eedná kombinace lutherského respektu k "magistrátu" a kalvinistického kultu kázn\u011b a poslušnosti). To potvrzuje i nacistický vále\u010dný zlo\u010dinec Arthur Seyss-Inquart, který p\u0159ed Norimberským tribunálem prohlásil:<\/p>\n

Jihon\u011bmec má dost p\u0159edstavivosti a emocionality k tomu, aby se upsal fanatické ideologii, ale obvykle má pro svoji vrozenou humánnost zábrany k provád\u011bní jejích exces\u016f. Prušák nemá v\u016fbec \u017eádnou p\u0159edstavivost, aby myslel v pojmech abstraktních rasových a politických teorií, ale kdy\u017e je mu n\u011bco \u0159e\u010deno, tak to vykoná<\/em>.<\/p>\n

Konfesijní rozvrstvenost nacist\u016f byla zhruba stejnom\u011brná, ke katolík\u016fm<\/strong> pat\u0159il, jak bylo \u0159e\u010deno, sám Hitler<\/em>, dále v\u016fdce SS Heinrich Himmler<\/em> (v mládí velmi horlivý, \u010dasto chodil ke sv. p\u0159ijímání, pozd\u011bji z církve vystoupil), velitel Osv\u011btimi Rudolf Höss<\/em> (v mládí ministroval a na p\u0159ání otce se m\u011bl p\u016fvodn\u011b stát kn\u011bzem, pozd\u011bji z církve vystoupil), protektorátní tyran Karl Herrmann Frank<\/em> (p\u0159ed popravou odmítl duchovní út\u011bchu, kdy\u017e zjistil, \u017ee kn\u011bz byl v\u011bzn\u011bm koncentra\u010dního tábora), jeho jmenovec z Generálního governmentu Hans Frank<\/em> (b\u011bhem Norimberského procesu se do \u0158KC kajícn\u011b vrátil) nebo zlo\u010dinecký protektor Reinhard Heydrich<\/em>. K luterán\u016fm<\/strong> pat\u0159ili nap\u0159. tajemník NSDAP Martin Bormann<\/em> (jeho syn po válce p\u0159estoupil k \u0158KC a stal se kn\u011bzem, aby smyl otcovy h\u0159íchy, odmítl však zm\u011bny II. vatikánského koncilu, odešel z kn\u011b\u017eství a o\u017eenil se; jeho jméno figurovalo i v kn\u011b\u017eských pedofilních aférách), Rudolf Hess <\/em>(Hitler\u016fv stranický zástupce) nebo ministr vnitra a poslední \u0159íšský protektor Wilhelm Frick<\/em>.<\/p>\n

Globáln\u011b ur\u010dit, která z konfesí se více stav\u011bla proti Hitlerovi a která mu šla více na ruku, je pom\u011brn\u011b obtí\u017ené. Pro katolickou církev<\/strong> byla pom\u011brn\u011b t\u011b\u017ekou ranou podez\u0159elá smrt k nacismu nep\u0159átelského pape\u017ee Pia XI. a jeho nahrazení povoln\u011bjším Piem XII., projevy odporu tak byly vícemén\u011b akcemi jednotlivc\u016f. Mnoho duchovních bylo odvle\u010deno do koncentra\u010dního tábora, z katolík\u016f lze vyzdvihnout nap\u0159. františkána M. Kolbeho<\/em>, který se v Osv\u011btimi ob\u011btoval za spoluv\u011bzn\u011b (paradoxn\u011b i p\u0159esto, \u017ee byl p\u0159ed válkou znám jako velký antisemita), nebo kardinála Galena<\/em>, který r. 1941 v kázání odsoudil program zabíjení duševn\u011b nemocných, za co\u017e si vyslou\u017eil "jen" domácí v\u011bzení; dalších katolických ob\u011btí byl nespo\u010det (kn\u011b\u017eí, \u0159eholník\u016f – karmelitánka \u017eidovského p\u016fvodu Edith Steinová nebo moravská roda\u010dka Helena Kafková – ale i laik\u016f, kte\u0159í nap\u0159. z d\u016fvod\u016f sv\u011bdomí odmítli slou\u017eit ve Wermachtu).<\/p>\n

Významným n\u011bmeckým evangelíkem<\/strong> v odboji byl theolog Dietrich Bonhoeffer<\/em> – \u010dlen Vyznávající církve a ú\u010dastník spiknutí proti Hitlerovi, popravený v koncentra\u010dním tábo\u0159e Flossenburg. Spolu s ním zahynulo také n\u011bkolik aktivních evangelických laik\u016f, jmenovit\u011b nap\u0159 generál Hans Oster<\/em> a další. Další pozoruhodnou postavou byl nap\u0159. fará\u0159 Paul Robert Schneider,<\/em> zat\u010dený gestapem za exkomunikaci nacist\u016f z evangelické církve. Po r\u016fzných peripetiích nakonec skon\u010dil v Buchenwaldu v pov\u011bstném "bunkru". Z jeho okna \u010dasto promlouval k v\u011bz\u0148\u016fm shromá\u017ed\u011bným na "apelplacu" a narušoval tím chvástavé \u0159e\u010dn\u011bní SS lagerführera Kocha. Nacist\u016fm ovšem jednoho dne došla trp\u011blivost a Schneider byl zabit smrtící injekcí. P\u0159esv\u011bd\u010denou evangeli\u010dkou byla také Sophie Schollová<\/em>, \u010dlenka studentské odbojové skupiny "Bílá r\u016f\u017ee", popravená nacisty za tisk a rozši\u0159ování leták\u016f proti Hitlerovi. Zast\u0159ešující evangelickou organizací odporu proti Hitlerovi byla Vyznávající církev<\/strong><\/em> se svým manifestem Barmenské teze<\/em>, který odkrýval u\u010dení tzv. "N\u011bmeckých k\u0159es\u0165an\u016f" jako protik\u0159es\u0165anské hereze a dezinterpretaci Evangelia i reforma\u010dní tradice.<\/p>\n

Záv\u011brem zbývá dodat, \u017ee ješt\u011b ne\u017e se za\u010dnou vyvozovat sáhodlouhé záv\u011bry z toho, v kterých regionech m\u011bli nacisté jakou volební podporu, je t\u0159eba zamyslet se i nad následujícím. V mnoha zemích byla jist\u011b \u0159ímskokatolická církev (\u010di alespo\u0148 její slušná v\u011btšina) "na stran\u011b národa"; p\u0159esto nap\u0159. v \u010ceskoslovensku p\u0159isp\u011bla konzervativní katolická inteligence k marastu pomnichovské II. republiky, který vedl k rozkladu na tzv. Protektorát a "Slovenský štát". O úloze \u0158KC ve "Slovenském štát\u011b" rad\u011bji poml\u010dím, i kdy\u017e mnohem zr\u016fdn\u011bjšího selhání došla nap\u0159. v chorvatském ustašovském re\u017eimu, kde se \u010dlenové františkánského \u0159ádu aktivn\u011b podíleli na genocid\u011b, nebo do ur\u010dité míry také na Ukrajin\u011b. P\u0159ízna\u010dné je také to, \u017ee vyhlazovací tábory vyrostly v tradi\u010dn\u011b katolickém Polsku, kde antisemitské obyvatelstvo s nacisty v honu na \u017didy p\u0159íkladn\u011b spolupracovalo; vznik Osv\u011btimi nebo Treblinky v takovém Holandsku nebo Dánsku (kde si \u017elutou hv\u011bzdu na protest proti segregaci nasazovali i ne\u017eidovští Dánové v\u010detn\u011b krále) by byl podle mne nemyslitelný.<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

K následující sond\u011b a úvaze mne inspiroval p\u0159ísp\u011bvek Prekvapujúce – smutné zistenie! bratra hrimarka, jako\u017e i n\u011bkteré diskusní p\u0159ísp\u011bvky pod ním. Je to pokus pojmout bolestné zjišt\u011bní selhání církve (\u010di lépe jejich p\u0159edstavitel\u016f) za totalitního re\u017eimu v širších souvislostech a zabránit ur\u010ditým unáhleným soud\u016fm. Luther a jeho údajný antisemitismus. Lutherovi se vy\u010dítá, \u017ee je otcem … \u010c\u00edta\u0165 viac<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":""},"categories":[40],"tags":[],"class_list":["post-3564","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-historia"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.e-anjelik.sk\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/3564","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.e-anjelik.sk\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.e-anjelik.sk\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.e-anjelik.sk\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.e-anjelik.sk\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=3564"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/www.e-anjelik.sk\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/3564\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.e-anjelik.sk\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=3564"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.e-anjelik.sk\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=3564"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.e-anjelik.sk\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=3564"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}